Sčítat Romy není neetické

08/09/2017 Sčítat Romy není neetické

Diskuse o pokusu Úřadu vlády sečíst romskou menšinu je hloupá. Zvláště pak argumenty o tom, že je to „neetické“.

Nejde o otázku etiky, protože nejde o rasismus. Neetické by bylo „vytváření seznamů“ nebo selektivní přístup k čemukoliv na základě rasy. Nicméně v rámci „politické korektnosti“ jsme již před řadou let zcela rezignovali na řadu statistických zjištění. Nevíme mnoho věcí, které by bylo třeba vědět. Proč je potřebujeme vědět? To je vcelku jednoduché.

Představme si standardní postup při řešení problému – protože mi jsou nejbližší problémy ekonomické, tedy nějakého ekonomického. Dejme tomu, že v průmyslovém podniku řeší management otázku nedostatečné výkonnosti jedné části produkčního řetězce. A představme si, že z jakýchsi „etických“ důvodů nebude management zkoumat, jak tato konkrétní část továrny vlastně funguje, zda je v ní dost nebo málo lidí, zda se tam náhodou neshromáždili nejhorší pracovníci, zda tam nechybí stroje nebo jestli tam není průvan a proto následně nejvyšší nemocnost v celém podniku. Prostě že ten problém budou manažeři řešit jenom na základě celkových výkazů. Takové řešení nemůže být efektivní. Do takové části výroby je možné nainvestovat obrovské peníze s nulovým nebo minimálním výsledkem. Protože pokud nevíme, jak ty věci fungují, je řešení střelba naslepo.

Nemyslím si, že lze stát řídit jako podnik, protože politika a podnikání jsou dvě odlišné věci. Mají něco společného, to jistě, ale mají daleko více odlišností. Nicméně jedna z těch společných věcí, které platí pro politiku i podnikání či manažerské činnosti je, že k obojímu je třeba mít validní informace a znalost prostředí. Stejně tak podobnost mezi jednou částí továrny a jednou nebo jinou menšinou není úplně ideální, nicméně jsou zde dostatečné podobnosti pro analogii.

Ano, informace je dobrý sluha, ale špatný pán. Informace je možné zneužít. Proto jsme kdysi přestali sledovat původce trestné činnosti – aby nebylo možné, že kdosi takové informace zneužije k rozdmýchávání národnostní nenávisti. Například tvrzením: kriminalita Romů je desetinásobná oproti kriminalitě zbytku populace. Nebo. Vietnamská menšina stojí za 75 procenty výroben drog v zemi. A čeho jsme tím dosáhli? Právě a jedině toho, že je naprosto stejně zneužívána neexistence informací. A že proti tomu nelze postavit cokoliv, co by připomínalo validní informace. Neznáme pravdu. Ono totiž platí, že kdo nezná pravdu, nemůže bojovat s dezinformací.

Po českých sociálních sítích koluje opakovaně pamflet o „děsivých skutečnostech, které před námi tají“. Je založen na údajných zjištěních ČSÚ (jde o vymyšlená čísla, statistici nic z toho ve skutečnosti nezjišťují) a týká se romské menšiny. Opakovaně se vynořuje a má tisíce či desítky tisíc sdílení. Neexistence skutečných dat ale brání jakékoliv racionální diskusi o nesmyslech. A výsledkem je, že jakkoliv jde (pravděpodobně) o údaje zcela vymyšlené, pokaždé jim další část společnosti uvěří.

Neumím si představit, jak řešit racionálně a s rozmyslem jakýkoliv problém, jehož obrysy neznáme nebo pouze nejasně tušíme. Já tím nechci snížit nebo jakkoliv devalvovat činnost mnoha lidí, kteří v terénu pracují a snaží so o to, aby věci začaly fungovat lépe. Zcela rozumím jejich znechucení nad zjednodušenými či hloupými výkřiky, kterých jsou plné sociální sítě. Chápu jejich nedůvěru ke všemu, co i jen vzdáleně připomíná „dělení lidí podle rasy“, také to nemám rád. Jenže statistiky jsou anonymní – nejde o údaje o konkrétních lidech, které lze zneužít proti konkrétním lidem. A zároveň musím opakovat to základní: Nelze řešit problém bez toho, že známe jeho obrysy, hloubku, mechanismy fungování, projevy a dopady.

Takže rozhodnutí Úřadu vlády pokusit se o nějaký kvalifikovaný odhad počtu spoluobčanů romské národnosti nevidím jako neetickou věc. Stejně, jako bych opravdu nepovažoval za neetické, kdybychom začali sledovat například výskyt nemocí podle národnosti a řadu dalších věcí – včetně té kriminality. Alespoň bychom si mohli nalévat čistého vína a nikoliv vymyšlené splašky.

Luboš Smrčka, místopředseda SPO Praha

 

 


PROGRAM SPO PRAHA PRO OBECNÍ VOLBY 2014

1) Praha transparentní a protikorupční

Chceme město bez korupce a tunelářů, je nutné odstavit od moci, vlivu a funkcí lidi nekompetentní morálně a věcně. Vše o veřejných penězích musí být zveřejňováno na webu. Všechny městské rozpočty musí být veřejně kontrolovatelné.

2) Praha participativní

Chceme bránit a obhajovat základní práva všech občanů, práve občanská, politická i sociální. Proto mimo jiné požadujeme přímou volbu starostů a primátora či snížení hranice pro platnost místních referend na 25% účast a jejich časté využívání.

3) Praha hospodárná, inovativní, vzdělaná a podnikavá

Budeme podporovat místní podnikatele, obchodníky a řemeslníky,budeme podporovat rozšíření farmářských trhů a dovoz čerstvých potravin z venkova. V oblasti vzdělání podpoříme vznik dětských skupin, veřejných i soukromých mateřských škol.

4) Praha zdravá a sociální

Podpoříme efektivnější uspořádání sítě zdravotnických zařízení v hlavním městě a převod některých zařízení ze státu do vlastnictví hlavního města. Velkým problémem je rostoucí zadlužení občanů hlavního města, zejména seniorů a dalších sociálně slabých jednotlivců i celých rodin. Uvědomujeme si problémy, které jim způsobuje exekuční vymáhání pohledávek provázené řadou excesů ze strany spekulantů i samotných exekutorů. Proto bude město používat exekuce jen v případě, že selžou jiné prostředky vyrovnání s dlužníky. Podpoříme opatření k rychlejšímu návratu matek s malými dětmi do zaměstnání.

5) Praha bezpečná, čistá a přívětivá pro život

Prahu trápí vysoká úroveň drobné kriminality - kapesních krádeží, vykrádání domů a bytů, krádeží dopravních prostředků včetně bicyklů, rozkrádání a ničení veřejného majetku tzv. sběrači kovů a vandaly. Neúnosně velké je množství heren, kasin a dalších míst hazardu. Zásadní je dotažení linky metra A z Motola na Zličín, vybudování linky metra D, dobudování bezbariérových vstupů pro všechny stanice metra. Praha musí být město pořádku, k čemuž pomůže nejen činnost strážníků. Čistotu Prahy je třeba pojímat jako neustále probíhající činnost.

6) Praha kulturní, evropská a světová

Investice do kulturních památek jsou investicí potřebnou a návratnou, jde o nejen o podporu cestovního ruchu, ale i o udržování našeho kulturního dědictví. Občané musí mít právo zasáhnout svým hlasem do podivných projektů, v jejichž rámci bychom mohli přijít o kulturní dědictví. Budeme usilovat o vyřešení problému některých dlouho nevyužitých staveb s dějinnou hodnotou, jako je například Strahovský stadion. Budeme podporovat výstavbu nové budovy knihovny dle návrhu architekta Jana Kaplického.

7) Praha občanům, občané Praze

Stojíme za heslem „Ne člověk pro úřad, ale úřad pro člověka". Úředníci musí být stoprocentní profesionálové, otevření a vstřícní. Totéž platí i pro městské strážníky, zaměstnance Dopravního podniku a dalších podniků služeb hlavního města. Za naprostou nezbytnost považujeme aktivní zapojení občanů do městského plánování, rozhodování, realizace projektů a jejich kontroly. Proto podpoříme co nejširší zapojení spolků, občanských sdružení, veřejně prospěšných společnosti, církevní charity a dalších neziskových subjektů do systému veřejné správy.

Vážení příznivci a přátelé, kompletní program SPO pro Prahu naleznete ZDE.

 




Poslední novinky